Markta Kolov, Dipl.-Ing.(FH) Ing.
Zahradn a krajinsk architektura, projekn innost a odborn urnalistika


............................................. .................... ..... ......................................... . jen / listopad 2008
Historick zahrady, st druh
Zahrady Boboli ve Florencii, Itlie
(nvtva z ervna 2006)

Kdy je pbh tvorby jedn zahrady spojen s tragickm ivotnm a milostnm pbhem, dostv pozdj nvtva takovhle zahrady zajmavou pchu. Nvtvnk jako by krel pamtnkem, i dokonce hrobkou, pohybuje se opatrn, potichu a pln respektu.

"Vvoda Cosimo I. de' Medici se v roce 1540 oenil s Eleonorou z Toleda, dcerou vcekrle neapolskho. Protoe t mal terasa pi palci Veccio nestaila, pla si velkou zahradu, ve kter by se mohla prochzet a kde by mohla pstovat sv vzcn rostliny a kvtiny. V roce 1549 Medicejov koupili palc Pitti a zrove zaali s pestavbou zahrad Boboli, kter se rozkldaly za palcem. Stavba mla bt, jak se vyjdil Machiavelli, nejimpozantnj palc, kter byl kdy postaven pslunkem nelechtickho rodu. Pot co Eleonora na zahradu jedenct let dohlela, zhoril se jej zdravotn stav. V roce 1560 trvala na pesthovn do nedokonenho palce, kde za dva roky nato zemela," pe Vivian Russel ve sv knize "Literrn cesta zahradami Itlie". ("Literarische Reise durch die Grten Italiens", Strana 116, Knesebeck Verlag, Mnchen 1999, vlastn peklad)

Avak vtina nvtvnk najde cestu do zahrad Boboli i tak, bez toho, aby byli lkni tmto romantickm pbhem. Vdy se jedn o TU zahradu vedle TOHO palce - o florentinskou adresu slo 1.
V prbhu historie se mnili tvrci zahrady (jak vlastnci, tak zmocnn architekti), jako i styly, podobn jako v kad historick zahrad. Jako prvn byl pestavbou zmocnn Niccolo Tribolo. Ten vak v roce 1550 zahynul - shodou okolnost prv bhem cesty, pi kter hledal ulov kmen pro zahradn fontnu, m se i on zaadil mezi obti tto zahrady. Jeho plny pevzal Bartolomeo Ammanati a pozdji Bernardo Buontalenti. V 17. stolet byla zahrada pod vlivem msk zahradn architektury rozena a nov rozlenna. Dnes zde nvtvnk nalezne obrovsk park - z velkho dlu historickou zahradu, ke kter pat i sti s modernm vyuitm (dtsk hit, sochask dlna).
 
 

Jezrko s ostrovem, zvetit obrzek (92 KB)
Jezrko s ostrovem, Andromeda od Ammannattiho, zvetit obrzek (104 KB)
Kaverna Annalena s Adamem a Evou od Michelangela Noccheriniho, zvetit obrzek (105 KB)
zvetit obrzek (99 KB)
zvetit obrzek (100 KB)zvetit obrzek (131 KB)zvetit obrzek (119 KB)  
Palc Pitti a zahrady Boboli nelze ve Florencii nenajt.
Nejlpe k nim dospjete pky pes eku Arno a znm most Ponte Vecchio.
Homepage a otevrac doba
.............................................................. .... ..... ...........................................ervenec - z 2008
zvetit obrzek (54 KB)   Gentiana septemfida var. lagodechiana - hoec letn

Pspvek do urnlu hned pro cel ti msce! Tak dlouho hoec letn skuten kvete!

Je to pekrsn, zdrav a vdn rostlina, kdo j jednou objevil, ten j bude milovat.

Jej lodyhy jsou vcemn polhav, vztyuj se vak v kvtu. Barva kvt sah od svtle modr po modrofialovou. Poupata, pozorovan zblzka, pipomnaj mal vodn vr.

Gentiana septemfida var. lagodechiana potebuje pouze slunen a mrn odslunn stanovit a prmrn dobrou, nepli utuenou zahradn pdu.

Tato odrda se hod zvlt pro kraj zhonu na volnm prostranstv nebo do skalek. Nejlep bude, zasadte-li exempl do blzkosti msta pro sezen, abyste ho mli stle na och.

Hodn radosti a zahradnch spch! A krsn lto!
  zvetit obrzek (43 KB)

...................................................... ....... ... .... ..... ...................................... erven 2008
Slunka (Coccinellidae) - larvy proti micm

Biologick boj proti micm fungoval v letonm roce vten. Kdo sv re nestkal, ten mohl u brzo pozorovat mnoho larev slunek. Ty se s nporem mic rychle vypodaly.
Vtin majitel zahrad bylo pitom jedno, e se tu pravdpodobn jednalo o v posledn dob rychle se c slunko asijsk
(Harmonia axyridis) a ne star znm domc slunko sedmiten (Coccinella septempunctata). Hlavn e re byly ist.

Roziujc odkazy ve Wikipedii:
Slunka (CZ) Slunko asijsk (D) Slunko sedmiten (CZ)
 

zvetit obrzek (37 KB)zvetit obrzek (40,5 KB)

...................................................... ....... ... .... ..... ...................................... duben / kvten 2008
Brunnera macrophylla - pomnnkovec velkolist

Kvty pomnnkovce jsou pi letmm pohledu k nerozeznn od kvt pomnnky (Myosotis). Listy jsou vak srdit a krbav drsn.

Cel rostlina je 30 - max. 40 cm vysok. Da se j na vech stanovitch lehce odvrcench od slunce a lehce zastnnch. Sn vak i pln slunce.
  zvetit obrzek (145,6 KB)zvetit obrzek (126,5 KB)
Pda by mla bt vlhk a erstv (ne vak mokr) a lehk a provzdunn. Na dobrch stanovitch sn Brunnera tak pekvapiv dobe pleitostn sucho.


zvetit obrzek (79 KB)   Bergenia cordifolia Hybr. - bergenie srditolist

Bergenie je se svmi stlezelenmi, tuhmi a pkn lesklmi listy ozdobou po cel rok. Na podzim a v zim se st jejch list jet zbarvuje do tmav ervena. Kdy se pak v dubnu a kvtnu objev nad listy rov a karmnov erven kvty, je toto kvtinsk aranm dokonal.
Cel rostlina je cca 40 cm vysok. Pda na stanoviti by mla bt normln a vzdun, bez pemoken a utuen. Jinak bergenie nem dn zvltn nroky na svtlo, pdn vlhkost, teplotu nebo hloubku pdy.



[
STADT + NATUR ] [ soukrom zahrady ] [ workshopy a soute ] [ archiv ] [ publikace ] [ urnl - titulnstrana ] [ home > kvalifikace, kontakt, impressum]