Markta Kolov, Dipl.-Ing.(FH) Ing.
Zahradn a krajinsk architektura, projekn innost a odborn urnalistika

...................................................... ...... ... ... .... ..... ..................................... .... listopad 2007
Botanick zahrada msta Barcelona / Jard Botanic de Barcelona (nvtva z listopadu 2007)
zvetit obrzek (90 KB)zvetit obrzek (92KB)
Zatmco se ve stedn Evrop ukld proda k zimnmu spnku, ve Stedozem kvete rozmarn, citrusy nesou plody a narcisy zanaj rait. Botanickou zahradu msta Barcelona je jist vhodnj navtvit na podzim ne v horkm lt. Zahrada obsahuje vhradn vegetaci mediternnho klimatu a upout od rostlin z jinch klimatickch region. Vznik tak harmonick rostlinn sbrka bez kompromis.
zvetit obrzek (88,5 KB)zvetit obrzek (88 KB)zvetit obrzek (106 KB)zvetit obrzek (64 KB)
Z publikace v nmin "Jard Botanic de Barcelona, Mediterrane Pflanzen der Welt", Ajuntament de Barcelona, 2007 (vlastn peklad):
>> Zahrada byla otevena v dubnu 1999. Rozprostr se na trncti hektarech a obsahuje etnou a mnohotvrnou stedozemn (mediternn) vegetaci z celho svta. Mediternn klima se vyznauje horkm, suchm ltem, mrnou zimou s obasnm mrazem a deti koncentrovanmi na jaro a podzim. Tento druh klimatu se nezvislm zpsobem vyvinul v pti svtovch regionech, kter jsou od sebe velmi vzdleny: Stedozemn pnev, Kalifornie, ile, Jin Afrika a Austrlie. V kad z tchto zn musely rostliny prodlvat stejn problmy pizpsoben. Z tohoto dvodu maj rostlinn druhy rznch eled podobn formy a zrove se sob krajiny osdlen tmito rostlinami podobaj. V zahrad jsou rostliny uspodny podle svho geografickho pvodu, rostlinn druhy svm seskupenm napodobuj pirozen krajiny (tzv. "fitoepisodis".) <<


Homepage s adresou a otevrac dobou (v katalntin, panltin a anglitin)
Vstupn v listopadu 2007 vetn v. u. publikace: 3,- EUR

Phoenix canariensis, zvetit obrzek (117 KB)Pinus pinea, zvetit obrzek (127 KB)Arbutus unedo, zvetit obrzek (91,5 KB)Medicago arborea, zvetit obrzek (76 KB)
 
 

 
 
........................................... ...... ... ... .... ..... ................................................ .... jen 2007...
Historick zahrady, st prvn
Vila Petraia v Tosknsku, Itlie
(nvtva z ervna 2006)

Z nkolika dobrch dvod mohu doporuit navtvit Vilu Petraia. U jen samotn vhled z terasy odkodn podle mho nzoru za dlouhou osamlou cestu do kopce.

Vila a zahrada se v roce 2006 nachzely v rekonstrukci. Protoe vak dvm pednost patin ped novost, nevadilo mi to. Nala jsem pekrsnou a zsti ji dokonale zrekonstruovanou zahradu, kter poloena na nkolika patrech ped vilou mohla pyn konkurovat zahradm ve Florencii.

Pvodn vila byla vystavna ve trnctm stolet rodinou Strozzi, pozdji vak zmnila nkolikrt majitele (hned po Strozziovch pela na jejich politick protivnky, na rodinu Medici). Dnen ztvrnn zahrady lze z velk sti pipsat baroku. Spodn zahradn terasa je uspodna formln a symetricky, peliv oszen zhony jsou pln vystaveny slunci, nvtvnci vak najdou dostatek stinnch mst pod ctihodn zestrlmi duby (Quercus ilex). Na stedn terase se dnes nachz nkolik vodnch ndr a asymetricky umstn schodit, kter vede na rove vily. Zde, na horn terase, nepipomn ji vbec nic tehdej (jak historick obrazy dokldaj) symetrick uspodn. Tato terasa vytv jednoduch pechod do domu a pilehlho lesoparku.

Vila Petraia le cca 6 km severozpadn od Florencie. Mete ji navtvit autobusem z florentinskho ndra Santa Maria Novella, kde vm tak prozrad autobusovou linku, eknete-li adresu - homepage a otevrac doba vily. Mohu doporuit nejen nvtvu zahrady, nbr tak domu! V lt 2006 byla prohldka vetn odbornho vkladu zdarma.
 
 

zvetit obrzek (50 KB)
zvetit obrzek (71 KB)

zvetit obrzek (71 KB)
       
........................................ ...... ... ... .... ..... ...................,,............ ......................ervenec / srpen 2007

obrazek zvetsit (86 KB)obrazek zvetsit (82 KB)
 
Lysimachia clethroides - vrbina

Tato zahradn vrbina je cca 90 cm vysok, vytv hust porosty a roziuje se pomoc vbk. Na slunnm stanoviti vypad za suchho letnho vedra povadle, rychle se ale zotav, jakmile slunce zajde, a nebo je zakryto mraky. Vzhledem k tomuto aspektu je polostinn stanovit nkdy vhodnj.
Kvete od ervence do z.
Odsthnete-li vas odkvetl kvtenstv, urychlte dal kveten. V erstvm stavu je Lysimachia clethroides vborn kvtina k ezu, vhodn do kytic a kvtinovch aranm.
 

.......................................... ...... ... ... .... ..... ...................,,.... .....,,.....................erven 2007
zvetit obrzek (124 KB)
Sidalcea Hybr.

Sidalcea je vdn trvalka nenron na drbu. Potebuje pouze slunn stanovit a dostatek prostoru, aby se mohla pomoc podzemnch vbk dostaten rozit. Je cca 70 cm vysok a kvete podle kultivaru ble nebo rov (od svtle rov po karmnovou) od ervna pes cel lto. Zastien po odkvtu podpo dal kveten.
   
 

.................... ...... ... ... ......................... ..... ...................,,.... ....,,,.....................kvten 2007

zvetit obrzek
 
Aronia melanocarpa - temnoplodec ernoplod

Aronia melanocarpa je nzk ke (1 m, max. 2,5 m) s jedlmi plody (ern, bohat na vitamn C, mnohostrann pouiteln). Vzhled (krom barvy) a chu plod pipomn jeabiny (Sorbus aucuparia 'Edulis'), s jebem je Aronia tak blzce pbuzn - odtud jej star nzev Sorbus melanocarpa.
V kvtnu se objevuj mal bl, v chocholinatch latch uspodan kvty, nsleduj plody, kter se v z zbarvuj do erna. Listy jsou elipit a na horn stran leskle zelen. Jejich podzimn zbarven je ziv erven - od vnov barvy po oranov ervenou, vtinou mnohobarevn a velmi dekorativn.
asto je Aronia melanocarpa tpovna na jeb a prodvna jako mal stromek.
 

......................................... ...... ... ... .... ..... ...................,,.... ...........,,,.............bezen / duben 2007
 
Daphne mezereum - lkovec jedovat

Daphne mezereum je mal a stedn vysok ke (1,2 a 1,8 m vysok a irok) vzpmenho a mlo rozvtvenho rstu. Ne kadmu se potst najt ho na jeho evropskch pirozench lokalitch v erstvch smench lesch bohatch na iviny - jeho vskyt nen pili hojn. A pitom si lkovec d tolik prce, aby na sebe upozornil. V dob kveten ho pmo vysldte po nose, tak siln jeho mal rov kvty von. Rostlinu ve voln prod prosm v dnm ppad nevyhrabvejte! Dnes u pat do sortimentu dobrch pstitelskch kolek, a ikovn ptel zahrdk vm nkdy tak penech mal vrstek. Pokud o nj budete dl peovat vlastnma rukama, pot vs jeho prvn kvty o to vc.
Pitom pozor: Cel rostlina je siln jedovat! Obzvlt nebezpen jsou podle daj odborn literatury jej erven plody, ty se objevuj na rostlin od ervna. Natst udv odborn literatura tak nepjemnou chu, take k zmnm a poit nkolika bobul dochz spe zdka.
Botanick nzev byl na rostlinu penesen z vavnu (Daphne = latinsky a staroecky vavn), kvli podob lkovce vavnolistho (Daphne laureola) s vavnem ulechtilm (Laurus nobilis)*
*
Etymologisches Wrterbuch der botanischen Pflanzennamen, H. Genaust 2005.
A nebylo tam jet nco s njakou antickou enskou postavou?
"V staroeckch mtech se ve vavnov strom promnila nymfa Dafn, aby se skryla ped ji pronsledujcm Apollnem, kter pak na znamen smutku z neoptovan lsky nosil na hlav vavnov vnec." (cs.wikipedia.org/wiki/Vavn_ulechtil)
 

................. ........................ ...... ... ... .... ..... ..................,,.... ...........,,,.............leden / nor 2007
 
Jasminum - jasmn

Jeho jmno pochz u z doby ped Linn a vychz z arabskho yasamin, yasmin (jasmn, jasmnov olej), kter je zase pejato ze stedoperskho yasman (novopersky yasaman, yasam, yasamin). eck pojmenovn isme (Dioskurides 1. stolet n. l.) pochz tak ze starho irnskho pramene.*
U ns nejznmj zstupce tohoto rodu je jasmn nahokvt, Jasminum nudiflorum, kter kvete v zim - podle poas od prosince do dubna.
Nzev "nudiflorum" se skld z latinskho "nudus" = nah, hol a "florus" = -kvt. Toto jmno svd i mylnmu mnn, e u tohoto druhu chyb kvtn obal. Pvlastek vak popisuje pouze skutenost, e se kvty jasmnu objevuj na hol vtvice - ped vyraenm list.*

* Etymologisches Wrterbuch der botanischen Pflanzennamen, H. Genaust 2005
 



[
STADT + NATUR ] [ soukrom zahrady ] [ workshopy a soute ] [ archiv ] [ publikace ] [ urnl - titulnstrana ] [ home > kvalifikace, kontakt, impressum]