Markéta Kolářová, Dipl.-Ing.(FH) Ing.
Zahradní a krajinářská architektura, projekční činnost a odborná žurnalistika

ČÍSLY PROTI ZAKOPNUTÍ
(úryvek článku Vzhůru po schodech, Dům a zahrada I/2004)
 
Zahrada je místem odpočinku a byla by škoda, kdybychom při stoupání po venkovním schodišti obklopeném rostlinami museli upírat pohled pod nohy. Chůze člověka je rytmickou, víceméně podvědomou činností. Většina z nás o svých krocích při běžné chůzi aktivně nepřemýšlí a ani v zahradě by tomu nemělo být jinak.
Zahradní schodiště musí být nejen bezpečné, ale také pohodlné.
Rozměry jednotlivých schodišťových stupňů se odvozují od průměrné délky kroku dospělého člověka (d = 61 až 65 cm). Pro určení optimálního poměru stoupání za nejpříznivějšího energetického výdaje existuje jednoduchý vzorec: součet hloubky stupně (nášlapné plochy, a) a dvojnásobku jeho výšky (v) je roven délce kroku, čili: a + 2.v = d. Výška zahradních schodů by se měla pohybovat mezi 12 až 16 (18) cm a jejich hloubka mezi (27) 30 až 40 cm. V zahradě nepospícháme a většinou máme k dispozici také dostatek místa (ve srovnání s lodní kajutou). Běžné a osvědčené míry jsou 12/40 (v/a), 13/38, 14/34, 15/33, 15/34, 16/30, 16/31, v extrémních případech i 17/29 a 18/27.
Obecně platí, že čím je schod nižší (a hlubší), tím pomaleji vystupujeme či sestupujeme. S klesající příkrostí celého schodiště narůstá jeho délka. Pro svah vysoký 1,20 m (viz obr. 1) to například znamená, že budeme potřebovat buď 10 schodů míry 12/40 nebo 8 schodů míry 15/34. V prvním případě bude schodiště dlouhé čtyři metry, ve druhém jen 2,72 m. Správná volba záleží na sklonu svahu a možnostech jeho modelování. Zvolený poměr výšky a hloubky stupně musí být přitom dodržen po celé délce schodiště. Každý, kdo již používal schodiště s rozdílnou výškou schodů, si je vědom toho, jaké fatální následky bezmyšlenkovitý výstup či sestup může mít. 
     

Pro přerušení delších schodišť nebo úpravu mírnějších svahů vkládáme mezi schody ve vybraných intervalech podesty (odpočívadla). Délka odpočívadla (o) se rovná součtu n-tého násobku délky kroku (d) a hloubky posledního stupně (a), čili: o = n.d + a. Například podesta v polovině schodiště se 14 stupni 16/30 (viz obr. 2) může být dlouhá 92 cm (62 + délka sedmého stupně 30), 154 cm (2 x 62 + 30), 216 cm (3 x 62 + 30) atd. Odpočívadla můžeme využít také ke změně směru schodiště či jeho rozdvojení (viz obr. 3). Jeho délka se v tomto případě měří jako nejkratší možná přirozená cesta (oblouk) středem schodiště.

Šířka schodiště vychází z potřeby prostoru pro pohodlné stoupání (cca 80 cm pro jednoho člověka), konkrétních podmínek stanoviště i koncepčního záměru. Nepravidelně či do oblouku probíhající úzké schodiště má rozhodně svůj půvab, zvláště když je obklopeno rostlinami a vede do tajuplné džungle. Stupně o šířce 120 cm zase umožňují míjení dvou osob. Schodiště ještě širší (okolo 200 cm) působí velkoryseji a dovoluje umístění květináčů a plastik po okrajích. Také nutnost zábradlí se u zahradních schodišť řídí aktuální potřebou. Většina schodišť je v zahradě položena do svahu, to znamená, že na rozdíl od interiérů nemáme „kam padat“. U strmějších svahů jednoduché zábradlí ve výšce 90 cm rozhodně neuškodí, případně jeho funkci převezme střídmá balustráda. U schodišť zavěšených nad prostorem (například nad zahradním jezírkem) je zábradlí funkční nutností.     

Otázkou spíše z oboru stavebního inženýrství je problematika základů.

Jednotlivé stupně položené do stráně (schody z kulatiny, pražců a jednotlivé kamenné a betonové stupně) se stejně jako schodiště ze dvou až tří stupňů spokojí se slehlým podkladem a případně lehkou drenáží. Nakonec je můžeme podle libosti i relativně snadno poopravit.

     

U schodišť delších, s provázanými stupni bychom měli postavit mrazuvzdorné základy. Schodiště s různě nakloněnými stupni plnými prasklin může sice působit romanticky, bezpečné však není. Zatímco kompaktní kamenné nebo betonové stupně zakládáme na celistvý betonový základ (jedna z možností viz obr. 4), u schodiště ze dřevěných prken upevníme do základů odizolované kotevní trámky. Jen tak zůstaneme v končinách s tak tuhými zimami jako jsou naše ušetřeni nepříjemných překvapení.      

Ing. Markéta Kolářová

[ zpět ]

[ STADT + NATUR ] [ soukromé zahrady ] [ workshopy a soutěže ] [ archiv ] [ publikace ] [ žurnál -titulní strana ] [ home > kvalifikace, kontakt, impressum]